Dne 16.4.2022 jsem doběhl svůj poslední a šedesátý v nepřetržité řadě Jarní běh. Věděl jsem, že už další ročník ze zdravotních důvodů nepoběžím a proto jsem pozval na start oba své dva syny Martina a Michala i mladšího z mých dvou vnuků Davida.

Dne 21.4.1963 jsem začínal po tříleté odmlce svoji atletickou činnost v kategorii dospělých právě účastí na 20. ročníku Jarního běhu. Skončil jsem na 9.místě ze 17 ti startujících v čase 4:50,8.  Můj poslední závod v dorostu bylo 7.místo z 8 mi startujících na přeboru ČVUT v běhu na 800 m v čase 2:20,2 dne 28.9.1960 v Praze na Strahově. Na podzim jsem zaběhl 1000 m za 2:46,4 a byl jsem přijat do tréninkové skupiny PhDr. Miloně Milera.

Závod se poprvé běžel v roce 1943. Jeho start je tradičně ve Staré Boleslavi před kostelem p.Marie a běží se Lázeňskou ulicí do Houštky, vbíhá se branou na atletický ovál, kde končí na konci rovinky (do roku 2019 v cíli) na metě značky startu 200 m.

Oficiální vítěz závodu musel být registrovaný člen oddílu atletiky, pokud zvítězil člen jiného oddílu byl veden zvlášť. To znamená, že historická tabulka prvních tří závodníků Jarního běhu z každého ročníku uváděla pouze členy oddílu. Např. v ročence z roku 1949 jsou závodníci rozděleni do 3 kategorií : registrovaní závodníci oddílu, neregistrovaní a vojsko.

 Symbolicky ročník závodu (narodil jsem se v roce 1943) souhlasil s mým věkem. Svůj poslední start jsem absolvoval ve věku 79 let na 79. ročníku Jarního běhu. Přiznám, že jsem v minulosti závod emotivně prožíval a snažil se nevynechat ani jeden ročník, což se povedlo.

 Účast na Jarním běhu ovlivňovalo v minulosti stejně jako dnes zejména aprílové počasí a pohybovala se od 3 závodníků po rekordních 125 účastníků v roce 2002, kdy byl cíl po dostavbě nové 400 m dráhy na tartanu. Pamatuji ročník, kdy během závodu sněžilo.

 V průběhu závodu se měnila i délka trati. Třebaže se délka udává 1,5 km, tak do roku 2001 se vbíhalo brankou u hlavní budovy na metu 150 m…a pak se dobíhalo do cíle, od roku 2002 se vbíhá na hřiště hlavní bránou a běží se rovně přes metu startu na 110 m př. do cíle.

Rozdíl je značný a proto se rekordy na této trati vedou do roku 2001 a od roku 2002 zvlášť. Odhaduji, že původní délka Jarního běhu byla 1520 m a nyní je 1440 m…Za mého mládí byl dosažený čas na Jarní běhu v průměru horší o 3 až 5 sec než čas na 1500 m dosažený při závodě na dráze, nyní je tomu naopak a rozdíl je ještě větší.

V roce 1966 jsem za slabé účasti 7 závodníků vyhrál Jarní běh v čase 4:29,0 a v roce 1967 jsem za účasti 14 závodníků skončil v čase 4:30,0 druhý za reprezentantem Milanem Jílkem, ale ten byl ještě v tomto roce registrován ve Slavii VŠ takže v historické tabulce to bylo moje druhé vítězství.

V letech 1968 a 1969 se Jarního běhu zúčastnilo 32 resp. 31 závodníků, mezi nimi byly i olympijští vítězové Emil Zátopek a Gaston Reiff, kteří patrně neběželi naplno (oba se již rozloučili se závodní činností) a skončili v polovině startovního pole. Čas Emila Zátopka byl v roce 1968 4:54,0… ale jeho čas v roce 1969 se mi nepodařilo zjistit. Já jsem v roce 1968 skončil na 2.místě v čase 4:18,0 a v roce 1969 v čase 4:20,0 rovněž na 2.místě z registrovaných domácích závodníků.

Osobní rekord na této trati mám v čase 4:15,0 z následujícího roku 1970, kdy jsem opět skončil na 2.místě.

Na 3. místě jsem v časech 4:18,0 a 4:20,0 skončil v letech 1971 a 1973, třetí místo již ve slabších časech 4:26,0 resp. 4:23,8 jsem obsadil v letech 1976 a 1977.

Naposledy jsem závod vyhrál za deště a studeného počasí v roce 1993 ve svých 50 ti letech v čase 5:32,2 za účasti pouhých 3 závodníků.

Ještě v roce 1997 jsem časem 5:06,0 skončil na 2. místě a v roce 1998 ve svých 55 letech naposledy na 3.místě v čase 5:21,3.

V roce 1998 jsem nastoupil na místo investičního ředitele cementárny a již jsem se mezi prvními závodníky neobjevoval. Neměl jsem již tolik času na trénink a kompenzoval jsem to účastí na všech možných závodech, ale již bez patřičného tréninku.

Ale se svým účinkováním na tomto závodě mohu být spokojen. Celkem jsem dosáhl deseti časů 4:20,0 a lepších, hranici 4:30,0 jsem dosáhl celkem dvacetkrát a to na původní delší trati.

Na prvním místě jsem se umístil 3x, na druhém místě 5x a na 3. místě 6x…ze svých 60 startů jsem byl 14x na stupni vítězů mezi registrovanými závodníky ASB.

Jak jsem v úvodu uvedl, je těžké porovnávat časy před rokem 2001 a od roku 2002, jedná se o dva rozdílné doběhy na stadion.

Nejvíce vítězství v tomto závodě si připsali F.Schoval (9), I.Drahorád (7), S.Šimoni (5) a dále L.Flemr (4) a V.Mráz (4).

 V počtu startů je nedostižný F.Doleček (60), následuje J.Sibera st. (22) a I.Drahorád (12).

 Traťový rekord na původní trati drží M.Miller 3:56,5, na současné trati Vinduška  3:43,8.

 Mezi vítězi tohoto závodu také najdeme Karla Šerpána, 61násobného účastníka Velké kunratické, dále reprezentanty Ludvíka Lišku a Milana Jílka.

A abych nezapomněl, při mém posledním již symbolickém závodě s výkon omezující arytmií (čekal mne v květnu zákrok kardioverze v IKEMu) běželi poprvé oba moji synové Martin a Michal a vnuk David Dolečkové.

Dosáhli následujících výkonů a jistě teprve po absolvování této celkem nenáročné trati ocenili výkony svého otce a dědečka, který atletice zasvětil 60 let života a do svých 70 let na poměrně slušné sportovní úrovni.

Martin krátce po svých 49.narozeninách skončil na 14.místě v čase 5:21,90, vnuk David zaběhl 7:53,44… pouze mladší syn se pořadatelům „ztratil“ třebaže na fotodokumentaci závodu vbíhá na tartan 50 m za svým bratrem Martinem a čas 12:34,94 mu jistě nepřísluší. Letos koncem února zaběhl totiž „zimní půlmaratón vaší ligy“ v čase 1:44:17,0

V Praze  dne 16.4.2022 

Ing. František Doleček